Představte si, že byste se rozhodli zajet si do ciziny třeba na dovolenou. Začali byste se na to připravovat, ale co byste náhle zjistili?

Nejprve by po vás ve směnárně chtěli, abyste si vyřídili devizový příslib. Protože bez toho vám skoro žádnou cizí měnu neposkytnou. Vyměnili by vám východní marky, zloté, forinty nebo rubly, ale s těmi se ve většině zemí světa neuspěje. Ale jiné peníze… O to byste museli ve stanoveném termínu požádat státní banku, která by vám je možná odklepla v podobě devizového příslibu, ale možná také ne. A pokud ne, protože je takových peněz málo, neodjeli byste nikam. Bez peněz do ciziny nelez. Leda že byste si založili devizové konto a měli někoho v západní cizině, kdo vám na něj požadované peníze pošle.

Pak byste si museli vyřídit pas nebo výjezdní doložku k občanskému průkazu, a vyběhat povolení. Musela by se navštívit cizinecká policie, chtělo by to písemný souhlas s cestou od vašeho zaměstnavatele nebo školy, kterou studujete, a tam byste to nemuseli mít snadné, protože by určitě nikdo nechtěl převzít zodpovědnost a potvrdit vám, že se z toho pobytu v cizině vrátíte. Protože kdybyste se řádně nevrátili, měl by ten, kdo vám dal razítko, oplétačky s úřady.

Také byste si museli do většiny zemí vyřídit vízum. A to by nebyla formalita. Inu, zkoumali by nejen to, jací se jim jevíte být, ale třeba i to, zda náhodou nejste tajní, protože pak by vás u sebe samozřejmě nechtěli.

Cestu by vám ale lehce zmařily i úřady naše, a to v případě, že jste pravý opak. Tedy lidé s kriminální minulostí nebo osoby nepohodlné vládnoucímu režimu. Pak by vám nedali výjezdní doložku, nebo (jak byste se po mnoha letech dozvěděli) by vám dali tu, na které je ve zdánlivě zbytečném číselném údaji zašifrováno, zda vás mají přes hranice pustit nebo ne, respektive nakolik důkladně vás tam mají zkontrolovat.

Pak už by to chtělo jenom vyplnit formulář celního prohlášení, odevzdat případně vojenskou knížku, sbalit si jen takové věci, u kterých nic nenasvědčuje tomu, že už byste se možná nechtěli vrátit, a vyrazit na hranice. Kde by vás po prohlídce pustili ven. Anebo třeba také ne. A jestli ne? Měli byste smůlu, a to by bylo bez odvolání.

A jestli se vám to nelíbí, neměli byste patřit k těm, kdo dnes hlásají, jak se za komunistů žilo skvěle.