Možná jste si také povšimli, jak se snaží některé subjekty propagovat nájemní bydlení, abychom se my Češi vyrovnali trendu zemí západní Evropy. Tam je totiž nájemní bydlení v převaze a lidé jsou tu zvyklí žít na cizím pozemku, v cizí nemovitosti, která jim nepatří. Je to samozřejmě výhodné v tom, že jste prakticky bez starostí, pouze platíte nájemné, ale technický stav objektu vás nemusí zajímat. Ten má na starosti pronajímatel a obvykle se také snaží technické závady řešit promptně (výjimkou je pouze poškození domu či bytu ze strany nájemce, ale to by bylo téma na jiný článek).

Tím jsme ale výčet výhod nájemního bydlení vyčerpali. Následuje to trpké, co mnoha lidem v České republice právem vadí – jste pořád jednou nohou venku z bytu (nájemní smlouva může skončit s tříměsíční výpovědní lhůtou kdykoli) a nemůžete rozhodovat o jeho stavebních úpravách. Je v podstatě nepředstavitelné, že byste chtěli mít doma podlahové topení, které je komfortní a příjemné na bosá chodidla, protože vám to pronajímatel pravděpodobně nepovolí. Stejně tak vám zřejmě nepovolí vybourat příčku mezi kuchyní a obývákem a vsadit do obýváku prosklené dveře na venkovní terasu. A pokud je spíše konzervativní, nepovolí vám ani tepelné čerpadlo, s nímž byste významně ušetřili za vytápění.

To ale není vše, proč je „nájemní ovoce trpké“. Dům ani byt není váš. Po celou dobu nájemního vztahu platíte pronajímateli do kapsy čistý zisk (po odečtení provozních nákladů), ale vy z toho nemáte vlastně nic. Kdybyste platili hypotéku, po jejím umoření bude dům váš, zdědí jej vaši potomci a v důchodovém věku budete stále ve vlastním domě. Proto je i americká nebankovní hypotéka jedním ze způsobů, jak přijít k vlastnímu bydlení, a proto je také stále více než osmdesát procent Čechů pevně rozhodnuto neplatit žádný nájem, ale raději splácet hypoteční úvěr (pokud nemají dostatek financí v hotovosti).